Логін   Пароль
 
  Зареєструватися?  
  Забули пароль?  
Франтішек Геллнер

Рубрики


Огляди

  1. Puberta
    Příliš záhy lásky o hodech mně pěla,
    o zhýřených nocích, o náručích děv,
    příliš záhy znavil údy mého těla
    její lákavý a slibující zpěv.

    Ale marně ruce mé se vztahovaly
    ku prostřeným stolům, byť jen po zbytcích.
    Na svá prsa, v nichž se žáry masa vzňaly,
    rval jsem jenom chimér mlhovitý sníh.

    Ó ty dlouhé noci zoufalého bdění,
    když se v okna jitro stále nevrací,
    a když tělo, pro něž není ukojení,
    v nelítostné temno tupě krvácí.

    "František Gellner - Po nás ať přijde potopa"

    Прокоментувати
    Народний рейтинг: -- | Рейтинг "Майстерень": --

  2. Přátelství duší
    Toužil jsem na své cestě osamělé
    po duši něžné, upřímné a vřelé.

    Můj sen se v tobě ztělesnění dožil.
    Své srdce jsem ti v tvrdé ruce vložil.

    Nejdřív's je líbal, pak jsi na ně plival,
    za rok a za den při vzpomínce zíval. -

    Pro nový žal mám srdce málo smělé.
    Má touha mře na cestě osamělé.

    "František Gellner - Po nás ať přijde potopa"

    Прокоментувати
    Народний рейтинг: -- | Рейтинг "Майстерень": --

  3. * * *
    Jednu věrnou duši potkal jsem v svém žití,
    nedoved jsem její lásku oceniti.
    Co mi dával život, vše mi bylo málo.
    Moje věrná duše, co se s tebou stalo?

    Rukama jsi nad svou hlavou zalomila,
    hořce zaplakala a mne odsoudila,
    želela jsi dne, kdy ohlédla ses po mně
    na prohnilých schodech v starém tichém domě.

    Na Dunaji vlny mají sílu dravou,
    nad hlubokou tůní mrtvá těla plavou.
    Srdce mé se chvěje, jako by se bálo.
    Moje věrná duše, co se s tebou stalo ?

    "František Gellner «Radosti života»"

    Прокоментувати
    Народний рейтинг: 5.5 | Рейтинг "Майстерень": 5.5

  4. Píseň dobrodruhova
    Domov mých otců byl kdesi v dálce.
    (Jak je to dávno již, kdožpak to ví!)
    Po krajích oněch, jež v zuřivé válce
    probili, ztratili - v zoufalé válce! -,
    orel mé touhy nehladoví.

    Dobře však cítím v sídle svém novém,
    kde nyní dlím, že jen cizincem jsem.
    Jak je mně cizí vše pod tímto krovem,
    u lidí skrčených pod nízkým krovem,
    jak je mi cizí ta nevlídná zem!

    V srdci mi žhnoucí plameny hoří.
    V pusté své jizbě kovám si štít.
    Spěti chci k oblastem dalekých moří,
    na vlnách neznámých, bouřlivých moří
    do živlů zuřivých veslem chci bít.

    Až mne kdys bouře zachvátí ve snu,
    v úskalí vjedu rozkoší mdlý.
    Mystickým orkánům v náručí klesnu,
    tajemným přerodům v náručí klesnu,
    v nichž se má touha nezrcadlí.

    "František Gellner - Po nás ať přijde potopa"

    Прокоментувати
    Народний рейтинг: -- | Рейтинг "Майстерень": --

  1. Přetékající pohár
    Já držím pohár ve své dlani.
    Je zpěněný a přetéká.
    Já držím pohár ve své dlani,
    jenž čeká na rty člověka.

    Jenž čeká, zdali víno jeho
    se do brázd vyschlých rozlije,
    na snivých květech v jiných světech
    zda zavěsí své krůpěje.

    Jenž čeká, zda se sehnou květy
    pod onou tíží ku zemi.
    Jenž čeká, zdali jiné světy
    rozzáří svými vůněmi.

    Já držím pohár ve své dlani,
    jenž čeká na rty člověka.
    Já držím pohár ve své dlani:
    své srdce, které přetéká.

    "František Gellner - Po nás ať přijde potopa"

    Прокоментувати
    Народний рейтинг: -- | Рейтинг "Майстерень": --